Další týden, další článek a tentokrát jsme se rozhodli podívat na něco, o čem určitě téměř každý z vás slyšel. Pokud se řekne slovo hikikomori, představíme si pod ním někoho, kdo je věčně zavřený uvnitř a nevychází ven, často nemá žádné přátele a nesocializuje se. Dalo by se říci, že v překladu toto slovo, které pochází z japonštiny znamená ”stáhnout zpět” nebo také ”uzavření do sebe”. I když kořeny pocházejí z Japonska, v posledních letech se tento ”fenomén“ čím dál více objevuje i v jiných krajinách a nejvíc v Jižní Koreji, proto jsme se rozhodli tento týden věnovat článek tomuto tématu.
Poprvé se toto slovo u jihokorejců objevilo kolem začátku roku 2000, a i dodnes se slovo hikikomori (히키코모리) používá mnohem více, než korejská verze eundoonhyeong oiteollie (은둔형 외톨이). Dle moderních stereotypů si pod tímto pojmem mnohdy představíme mladé lidi, kolem 20 až 30 let nebo teenagery, kteří jsou často zalezlí ve svých pokojích nebo bytech a nevycházejí ven, jen pokud je to doopravdy nutné. A to třeba jednou za několik týdnů, na nákup nezbytchých věcí, jako jsou potraviny a podobně. Někteří čas od času vyjdou ven kvůli práci, aby vydělali nějaké peníze.
Je těžké říct přesné číslo lidí, kteří žijí tímto způsobem v Jižní Koreji nebo i Japonsku, protože mnoho z nich žije své životy bez povšimnutí a okolí nic neregistruje. Některé zdroje nebo také lidé, kteří kdysi žili jako hikikomori udávají v Jižní Koreji číslo kolem půl milionu, některé až milion; skutečný počet však může být mnohonásobně vyšší. Ačkoli Japonsko bylo první, kdo identifikoval, pojmenoval, a pak i studoval hikikomori, případy byly hlášeny po celé Asii - v Číně, Singapuru, Honkongu a nejvýrazněji, jak už jsme zmínili, i v Jižní Koreji. Krajině, která je nejbližším sousedem Japonska jak po geografické stránce, tak i kulturně. Zda se tento jev vyskutuje i mimo Asii je diskutabilní a často bývá tématem sporu. Mnoho vědců tvrdí, že ano a poukazují na zdokumentované případy v USA, Evropě a dalších zemích. Jiní zase tvrdí, že tento ”syndrom” nebo ”jev” je vázán na kulturu, a to znamená že vychází z kulturního kontextu asijských zemích a dělá je tím jedinečné. Toto téma je opravdu citlivé a mnoho lidí má různé názory, proto se posuneme trochu dál a necháme vás ať si uděláte vlastní názor.
Proč jsme se ale rozhodli věnovat tenhle týden článek právě tomuto tématu? Jak všichni ví, už to jsou necelé dva roky od prvního případu koronaviru, jež nás všechny zavřel uvnitř v karanténách nebo tzv. lockdownech na týdny až měsíce. Ovlivnilo nás to všechny, a zrovna tak i lidi, kteří se rozhodli kompletně stáhnout do ústraní dlouho před tím, než koronavirová pandemie vůbec vypukla. Nevycházet ven, nemít žádný kontakt s okolím a být neustále zavřený uvnitř může být vyčerpávající, obzvláště pro ty, kteří se po letech samoty a izolace rozhodli, že už nadále nechtějí žít jako hikikomori a chtějí se naučit žít ”normálním” způsobem. Tuto možnost jim znemožnil již zmiňovaný Covid-19, a to dopadlo nejen na jejich psychiku, ale znemožnilo to i jakoukoliv šanci pro jejich uzdravení. A tak ti, kteří se po tak dlhouhé době rozhodli, že své životy chtějí změnit a dát vnějšímu světu ještě jednu šanci, byli nuceni zůstat uvnitř a nezůstalo jim nic jiného, než v jejich stylu života pokračovat. Jejich strach ze společnosti se zhoršil a některým Covid posloužil i jako ”výmluva” pro to, že se uzdravit nepotřebují.
Dle mnoha lidí, internet a sociální sítě jsou důvod zachování hikikomori, není to však úplně pravda. Internet i sociální sítě mají na tom svůj podíl, vše však začíná v hlavě daného člověka ve formě strachu ze společnosti nebo odporu k ní, proto tito lidé raději zůstavají uvnitř sami s sebou, kde je nemůže nic vyrušit, nic jim ublížit a nemusí mít kontakt s absolutně nikým. Stáhnutí ze společosti může začít nečekaně a postupně se zvyšuje, a dle studií, hikikomori zasahuje muže i ženy ve stejné míře.
Japonská skupina expertů definovala několik charakteristik, které se u hikikomori vyskytují nejvíce:
Trávení téměř veškerého času uvnitř
Žádný zájem o návštěvu školy, univerzity nebo chození do práce
Trvání sociálního stažení více, jak 6 měsíců
Vyloučení schizofrenie, bipolární poruchy, intelektuální poruchy apod.
Vyloučení těch, kteří udržují nějaké osobní vztahy (např. přátelství)
K2 centrum na severu Soulu v Jižní Koreji - žije v něm 14 hikikomori lidí, kteří se rozhodli, že by chtěli svoje životy změnit a snaží se opět naučit socializaci a jiným schopnostem, které my bereme jako samozřejmé.
K závěru bychom se vás chtěli zeptat, jestli znáte někoho nebo jste se někdy potkali s člověkem, který žije nebo v minulosti žil jako hikikomori?
Pro hikikomori je zima bolestivá, protože všechno je studené, zmrzlé a osamělé. Pro hikikomori je i jaro bolestivé, protože je každý v dobré náladě, a to je záviděníhodné. Léto je samozřejmě obzvláště bolestivé...
-Tatsuhiko Takimoto