Tradiční korejské tance začaly vznikat společně se šamanismem, před několika tisíci lety. Nyní najdeme širokou škálu takový tanců, ať už tradiční lidové tance nebo tance nové.
V tomto článku se budeme zabývat těmi tradičními a nejznámějšími, které reprezentují Korejskou republiku a její historické dědictví. Tradiční tance ovlivnilo mnoho událostí, například i potlačení korejské kultury Japonskem, během anexie Koreje, většina tradičních akademií byla zničena, spoustu tanců bylo zkresleno a některé zanikly úplně. Nicméně spoustu se jich dochovalo a jsou předváděny během celého roku.
Většina korejských tanců, které jsou považovány za tradiční, zahrnuje jakýsi příběh představující korejský život. Většina tanců je performována za hudby tradičních korejských nástrojů, jako jsou bubny všech velikostí, flétny, činely atd.
Korejské tance bychom mohly rozdělit do několika skupin, a to na:
dvorní tanec, lidový tanec a tanec rituální.
DVORNÍ TANCE
Jeden z dvorních tanců, které přežily moderní dobu je Mu-go, bubnový tanec. Vznikl za dynastie Goryeo, tančil se společně s mečovým tancem, tvoří tzv. Seungjeonm, dvorní tanec který se předváděl při přání a oslavování vítězství. Dvě skupiny tanečníků, provádí tanec okolo velkého bubnu ve středu, do kterého občasně udeří paličkami schovanými v rukávech. Tento tanec si užívala především královská rodina či úředníci.
Dalším tancem je Jinju Geommu, nebo také Kalchum, je tanec s meči předváděný ženami oblečených v barevných válečných uniformách. Jinju Geommu, který známe dnes se předával mezi generacemi žen a gisaeng, které patřily tehdejší vládě v Jinju.
Tanec je doprovázen hrou na piri (flétna), jeo (bambusová flétna), haegeum (dvoustrunné housle), janggo (buben ve tvaru přesýpacích hodin) a buk (buben).
LIDOVÉ TANCE
Mezi nejznámější patří Taepyongmu (doslovně přeloženo jako: velkolepý mírový tanec).
Je to tanec, který má sloužit k přání míru v zemi. Přesný původ však není znám, co však víme, že je jedním z Žijících kulturních pokladů.
Dalším neméně důležitým je Talchum. Mohli bychom ho charakterizovat, jako tance s maskou. Masky mohou být vyrobeny ze dřeva, papíru či bambusu. Dělí se na několik podskupin, které se dělí podle regionu vzniku.
Základními tématy Talchumu jsou:
Šlechtická scéna Tato epizoda se vysmívá šlechticům. Šlechtic se chlubí tím, že předvádí své učení, ale služebník zesměšňuje znalosti svého pána. Šlechtic však ani nepozná, že se mu jeho služebník vysmívá.
Odpadlický mnich
Tato epizoda satirizuje starého mnich, kterého svádí mladá koketující žena.
Poslední scéna nese název Stará žena, která ukazuje rozpor mezi manželi.
Talchum se obvykle předvádí na otevřeném prostranství bez honosného jeviště.
RITUÁLNÍ TANCE
Jako rituální tance, obecně označujeme tance budhistické.
Patří sem například Nabichum, doslovně motýlí tanec. Pojmenovaný po samotné choreografii a samozřejmě typu oblečení, inspirovaným motýlími křídly. Někteří lidé považují Nabichum za nejreprezentativnější a nejdůležitější tanec mezi korejskými buddhistickými tanci. Není divu, skládá se totiž z velmi komplikovaných pohybů. Účinkující hrají na tzv. bara (podobné činelům). Účelem se zahnat zlé duchy a očistit mysl.
NOVÉ TRADIČNÍ TANCE
Do novějších tanců patří velmi známý Buchaechum (tanec s vějíři). Obvykle ho tančí skupina žen v barevných hanbocích s velkými pestrými vějíři, které jsou zdobené květy pivoňek. Buchaechum kombinuje nejen vizuální představení, ale také eleganci. Ačkoli tento tanec není tak starý (vytvořen 1954 – choreografem Kim Baek-bonem 김백봉), těší se veliké oblibě, byl dokonce předváděn na Olympijských hrách v Mexiku. Od té doby se stal velice ikonickým tancem.
Poledním dnešním představeným tancem je Jangguchum, tance s bubnem janggu. Janggu je tradiční korejský buben ve tvaru přesýpacích hodin. Symbolizuje rovnováhu mezi tradičními a moderními tanci a provedení může být sólo i ve skupině tanečníků.
zdroje: danceofkorea, korea.net, world.kbs, english.cha.go, kangdante, xmacca